Režie: Jiří Adámek
Scénografie: Robert Smolík
Hrají: Kristina Maděričová a Vetřelec

Scénická kompozice na pomezí konceptuálního, pohybového a loutkového divadla. Představení je založené na nezvykle precizní herecké "partituře".
Žena je vtažena do zápasu, který nemůže vyhrát ani prohrát. Tentokrát a jednou provždy. Ocitá se tváří v tvář sama sobě - své druhé, stejně hmatatelné podobě. Která z nich ovládá a která se podřizuje? Která je závislá a která rozhoduje? Na počátku jedna proti druhé, na konci obě propleteny v jednu.
Premiéra autorského projektu se uskutečnila ve vyšehradské Gorlici v rámci festivalu VyšeHrátky 2007.

Délka představení: 50 minut bez přestávky
Premiéra: 11. 9. 2007
Určeno pro dospělé publikum.

Režie: Petr Vodička
Výprava: Renata Vosecká
Dramaturgie: Pavel Vašíček
Hudba: Jan Matásek
Hrají: Milena Jelínková, Martina Hartmannová, Radka Mašková, Tonda Procházka ml., Vladimír Sosna, Robert Kroupar, Petr Borovský, Martin Bartůšek, Lenka Lupínková-Válková, Bob Holý

Většina pohádek má šťastný konec. Ale jsou i pohádkové příběhy, jejichž hororový děj je zakončen stejně hororovou nebo přinejlepším nejednoznačnou pointou. Dramatik Arnošt Goldflam z příběhů českých, ruských, amerických, italských, eskymáckých aj. sestavil sugestivní pásmo, při jehož sledování se mohou diváci nejen "strašlivě" bát, ale (a možná především) i zasmát.
Konfrontace víceméně tragických příběhů s realitou zvoleného prostředí působí parodicky. Právě humor dokáže získat nad zlem nadhled a převahu a umenšit případný strach. Rámec inscenace navíc nastoluje otázku o postavení a šancích dítěte v "šíleném" světě dospělých.

O divadle:
V r. 1966 bylo v Plzni založeno Divadlo dětí, které působilo v historické budově Alfy na Americké třídě, a jeho prvním ředitelem se stal Ladislav Dvořák. V r. 1992 se divadlo přestěhovalo do nové moderní budovy na Rokycanské ulici a přijalo název Divadlo Alfa.
Od r. 1998 stál v čele Divadla Alfa hudební skladatel Jiří Koptík, jehož nástupcem se od 1. září 2006 stal Tomáš Froyda. Dnešní tvůrčí tým - umělecký šéf a režisér Tomáš Dvořák, dramaturg Pavel Vašíček, scénograf Ivan Nesveda, spolu s patnáctičlenným hereckým souborem - upřednostňuje komediální pojetí divadla a loutku stále považuje za dominantní a neobyčejně lákavý jevištní fenomén. Od r. 1967 je divadlo spolupořadatelem festivalu Skupova Plzeň, soutěžního bienále českého profesionálního loutkového divadla (se zahraničními hosty).

Délka představení: 70 minut
Premiéra: 5. 3. 2007
Inscenace je určena divákům od 9 let a pro dospělé.

Úprava: Vít Brukner
Režie: Vít Brukner a Buchty a Loutky
Scéna: Bára Čechová, Radomír Vosecký
Loutky: Bára Čechová
Střídavě hrají: Zuzana Bruknerová, Kristina Maděričová, Marek Bečka, Radek Beran, Vít Brukner, Tomáš Procházka

Pohádka o zlobení na motivy známé pohádky.
Ach, ta neposlušná kůzlátka! Zlobí a vyvádějí, až je sežere vlk. Ale hodná maminka koza je dokáže vysvobodit z vlčího břicha, neposluchy milované...
A vlk? Ten se utopil! Mééé, mééé, přijďte se podívat!

O divadle:
Divadlo Buchty a loutky vzniklo v roce 1991. Je stále na cestě. Nechce mít svou vlastní budovu. Nemá ani dramaturgický plán, nemá pevnou žánrovou linii. Je na cestě v hledání té pravé formy, toho pravého obsahu. V dětských představeních klade důraz na komorní dialog s divákem. Aby zážitek z divadla opravdu existoval, loutky hrají loutkově. Herecká vášeň ustupuje do pozadí. Představení pro dospělé jsou čirým experimentem. Žádná inspirace současným divadlem ani dnes moderním návratem ke kořenům. Zpracování autorských i klasických textů má víc společného s povadlým filmovým brakem, než s unaveným divadelním dramatem. Se svými inscenacemi vystupuje po celých Čechách i v zahraničí (Evropa, Japonsko, Tchaj-wan, USA, Kanada, Mexiko).

Délka představení: 50 minut bez přestávky
Premiéra: 2. 12. 2006
Inscenace je určena pro diváky od 3 let.

One woman show maximální divadelní minimalistky a výtvarnice Hany Voříškové.
Docela malá loutková stínohra o narození Ježíše Krista, doprovázená vánočními písněmi z Moravy a Slezska a prokládaná čtením z Lukášova a Matoušova evangelia Bible kralické.
Písně hrají a zpívají: Komorní orchestr Leoše Janáčka a Hradišťan
Rodinné vánoční představení k jednomu stolu pro 4 - 10 diváků.

O autorce:
Hana Voříšková je učitelka výtvarného oboru na ZUŠ v Chocni a autorka kreslených knížek (co kus to originál) či třeba tzv. "krasohledů", samoobslužných divadelních automatů. Označuje se za "salonní" loutkářku. V jejích produkcích hraje leccos, oříšková bábovka i bláto, zvláště ale miluje papír. Se svými, často miniaturními, inscenacemi je zvána jak na významné divadelní festivaly, tak i do rodin.

Délka představení: 20 minut
Premiéra: prosinec 2002
Inscenace potěší diváky všech věkových kategorií.

Režie: Michaela Homolová
Dramaturgie: Vítek Peřina
Výprava: Barbora Hubená
Hudba: Miroslav Ošanec
Hrají: Helena Fantlová a Jan Hrubec

Pro nejmenší publikum připravilo Naivní divadlo dvě pohádky s námětem kaše a kouzelného hrnečku. První pohádka čerpá z klasického námětu, známého z mnoha různých verzí (například K. J. Erben či bratři Grimmové). V podání NDL však i tato "klasika" doznala drobných posunů: Přibyl například milostný motiv lásky nesmělého Františka a hodné Barunky. A především tu hraje svébytnou a nečekanou roli samotná kaše - ta totiž v závěru zaplní celé údolí, které dosud oddělovalo oba zamilované hrdiny, a tím jim vlastně značně ulehčí jejich cestu k sobě... Tato první pohádka měla premiéru již v červnu 2006, zkraje roku 2007 k ní však přibylo pokračování, které známý motiv kouzelného hrnku vtipně převrací naruby. Hlavním hrdinou je tentokráte poněkud líný Honza, kterého však touha po získání kouzelného hrnečku dokonale promění. Inscenace posbírala na letošní Mateřince ceny za dramaturgii, herecký výkon H. Fantlové i za inscenaci.

O divadle:
Naivní divadlo Liberec bylo založeno v roce 1949 jako jedno z prvních profesionálních loutkových divadel v bývalém Československu. Přestože se jeho tvorba přirozeným vývojem ubírala různými směry, v podvědomí diváků i odborníků se zapisuje jako kvalitní české loutkové divadlo již přes pětapadesát let. Každé dva roky pořádá liberecké Naivní divadlo mezinárodní festival Mateřinka.
Divadlo nemá v současné době svého stálého režiséra, ale spolupracuje s hostujícími profesionály z jiných loutkových a činoherních divadel. K nejúspěšnějším produkcím Naivního divadla v průběhu devadesátých let patřily inscenace her I. Peřinové, které vytvořil tým hostujících plzeňských umělců: režisér T. Dvořák, výtvarník I. Nesveda a skladatel J. Koptík. Vedle osvědčených a zkušených režisérů však NDL v čím dál větší míře zve ke spolupráci také mladé, leckdy teprve začínající režiséry. Soubor Naivního divadla je stálicí Přeletu nad loutkářským hnízdem.

Délka představení: 60 minut a hraje se s přestávkou.
Premiéra: 17. února 2007
Inscenace je určena dětem MŠ a prvních tříd ZŠ.

Dramatizace: kolektiv
Režie: kolektiv
Scénografie: Jaroslav Ipser
Loutky: Jan Baron Marek, Jaroslav Ipser, C. O. Důmdal
Hudba: kolektiv
Hrají: Jaroslav Moty Ipser, Jan Baron Marek, Daniela Weissová, Romana Habadůra Zemanová

Představení pro dospělé diváky inspirované knihou Pavla Tauba O volovi a funkci - bajky, ve kterých můžete poznat někoho z okolí nebo sami sebe.

O souboru:
Soubor vznikl jako Čmukaři Modřišice, od 1997 Turnov. Vůdčí postavou byl Jaroslav Ipser, po několika letech i Daniela Weissová a později Romana Zemenová - všichni setrvávají. Za 25 let vytvořili šedesátku drobnějších i větších kusů sdružených do 45 inscenací. Nespecializují se na určitý, předem daný druh loutek, nýbrž hledají pro vyjádření svých záměrů optimální prostředky. Záhy začali Čmukaři rozvíjet své autorské divadlo. Po počátečních klasičtějších dramatických textech pohádkového rázu se brzy přeorientovali spíše na adaptace textů prozaických. Pohádek se nezříkají dodnes. V jejich rámci i mimo něj našli od začátku devadesátých let svoji "parketu" v anglickém (mnohdy černém) humoru až hororu, absurditě, anekdotickém nonsensu, v paradoxech života. Bez nadsázky se dá říci, že, Čmukaři posunuli v českém LD úroveň groteskního loutkoherectví a herectví.

Délka představení: 35 minut
Premiéra: 24. března 2007 Pro diváky od 15 let.

Dramatizace: Jakub Veverka, Nikola Ozorovič, Vladimír Veselý
Režie: Vladimír Veselý, Jakub Veverka, Nikola Ozorovič
Scénografie: Marie, Michal a Martin Gabrielovi, Vladimír Veselý
Loutky: Zuzana Kramperová, Martin Gabriel, Vladimír Veselý
Kostýmy: Zuzana Kramperová, Monika Koldová
Hrají: Zuzana Kramperová, Jakub Veverka, Nikola Ozorovič, Monika Koldová, Zbyněk Suchý

Maňáskové představení Černá kukla je určeno zejména pro milovníky amerických a také německých kriminálních seriálů. Jedná se o akční psychologicko-kriminální drama s prvky nadpřirozena, které se marně pokouší nastavit zrcadlo současné americké realitě, zejména té televizní. Hrdinka příběhu se snaží zastavit řádění šílence terorizujícího metropoli, zároveň se pokouší vyřešit problém, který má kořeny už v dětství. Nakonec vše dobře dopadne.

O souboru:
Tate Iyumni (čteno tate jumni) je kmen mládeže a dospělých - kmen proto, že se zabývá severoamerickými indiány, táboří v týpí apod. Je součástí skupiny Čtrnáctka z Prahy 1, která patří pod dětskou organizaci Kondor. Základem repertoáru jsou indiánské pohádky, hrané nejprve s plošnými spodovými loutkami, později javajkami. Kromě indiánských pohádek soubor občas zkouší i jiné loutkářské techniky (marionety, maňásky) i jiná témata, třeba středověk v inscenaci Dva havrani, s níž se zúčastnil 54. LCH. Na Přeletu nad loutkářským hnízdem se tento mladý soubor představí poprvé.

Délka představení: 35 minut
Premiéra: 24. března 2007
Inscenace pro diváky od 10 let.

Výběr textů a koncepce: všichni zúčastnění
Loutky: Jindřich Pevný a fundus
Písně: Karel Šefrna
Režie: Karel Šefrna a ostatní
Hrají: Iva Pavlišová, Vlaďka Pevná, Blanka Šefrnová, Hana Mohrová a páni: Jindřich Pevný, Karel Šefrna, Petr Mohr

Mozaika poskládaná z povídek, divadelních her a hříček, filozofických úvah, básní a anekdot petrohradského básníka, spisovatele, dramatika, osobitého myslitele a tajuplného podivína Daniila Charmse (1905 - 1942).

O divadle:
Nejdříve se divadlo jmenovalo Jitřenka a v roce 1966 změnil soubor název na Malé divadlo. V roce 1970 se pak Malé divadlo přejmenovalo na "C" Svitavy. Nejprve hráli představení pouze pro děti, ale když se ze zadních řad hlediště ozývala temná zachechtání svědčící o tom, že se rodič, provázející své dítko, na podívané pro děti baví, řekli si, že jednou zkusí zahrát pro dospělé. Osobitý soubor hostuje i mimo naši republiku a je častým hostem přehlídky Přelet nad loutkářským hnízdem - jeho inscenace Bystrouška, liška se stala v roce 1997 vůbec prvním laureátem putovní ceny Erik.

Délka představení: 65 minut
Premiéra: 2. června 2006
Inscenace je určena pro diváky od 10 let.

Dramatizátor: soubor
Režie: soubor
Scénografie: soubor
Loutky: dobrovolníci
Kostýmy: dobové
Hudba: L. S. Věk Band
Hrají: Johana Švarcová, Klára Dernerová, Tereza Venclová, Jakub Vašíček, Ondřej Müller, Ondřej Bauer, Tomáš Kutek, Tomáš Jarkovský, Štěpán Uherka, Petra Kosová

Punková psychoreality show. Pivo, vodka, pivo, pivo, pivo - taky kafe a čaj. Málo spaní. Nástroje hudební. Generační loutková zpověď, v hlavní roli toaletní papír.
Ta dlouhá asfaltová cesta - Po níž si život krátíme - Může být klidně cílem - Anebo taky ne

O souboru:
L. S. Věk tvoří lidé z pestré škály různorodých generačně spřízněných souborů: Pachýř Pačejoff, DNO, Nejhodnější medvídci, My, Rám U. S., Jesličky, Střípek, Klicperovo divadlo, Mimotaurus, KALD DAMU, Lahor Sound Systém atd.

Délka představení: cca 60 minut
Premiéra: 7. dubna 2007
Pro diváky od 15 let.

Režie: Petr Vodička
Dramaturgie: Zuzana Vojtíšková
Scénografie: Barbora Čechová
Hrají: Claudia Eftimiadis, Waldtraut Ritterová, Jakub Hubert, Justin Svoboda

Pohádka o Budulínkovi už byla v divadle inscenována na mnoho způsobů. Tento stále populární příběh o malém chlapci, který je poprvé sám doma, určitě nepostrádá napětí a nabízí dětským divákům postavu, se kterou se mohou ztotožnit a o kterou se mohou bát.
Budulínek je sám doma. Babička s dědou odešli do vesnice, protože je tam dnes hasičský bál. V troubě je hrášek a za okny tma. Po vesnici jdou řeči, že se v okolí objevila liška. Prý krade slepice. A možná malé děti. A teď se za oknem něco mihlo. Něco... rezavého... Hlavně nikomu neotvírat.
Loutkovou pohádku doprovází živá hudba, zvuky, ruchy a verše.

O divadle:
Divadlo Lampion (původně Středočeské loutkové divadlo Kladno) vzniklo z amatérského souboru a svou profesionální činnost zahájilo v roce 1950 jako pobočka pražského Ústředního loutkového divadla. Příležitost tvořit zde dostala řada umělců, které dnes známe jako výrazné osobnosti českého loutkového divadla (Markéta Schartová, Jiří Jaroš, Karel Makonj, Jiří Středa, Pavel Polák ad. Významným obdobím byla 80. léta, kdy formuje repertoár divadla svým osobitým stylem směřujícím k výtvarně obrazivému propojení loutky, objektu, prostoru a akce režisér Karel Brožek, který se v roce 1990 stává ředitelem a určující uměleckou osobností této scény. S novou koncepcí divadla jako kulturního centra pro děti a mládež souviselo v roce 1991 i přejmenování divadla na Divadlo Lampion. Na začátku roku 2006 došlo ke sloučení Lampionu s činohrou Středočeského divadla Kladno a uměleckým šéfem se stal herec a režisér Ondřej Lážnovský. Umělecké příležitosti dostávají jak osvědčení režiséři a výtvarníci, tak i tvůrci nejmladší loutkářské generace, převážně posluchači či absolventi KALD DAMU v Praze.

Délka představení: s přestávkou 55 minut
Premiéra: 12. 1. 2007
Inscenace je určena pro diváky od 3 let.

Překlad: Tereza Hofbauerová
Úprava: Filip Jevič, Václav Špale
Režie: Filip Jevič
Výprava a loutky: Václav Špale
Kostýmy: Lenka Mašková
Hudba: Kristýna Jevičová-Franková, 6 Polnic
Texty písní: Kristýna Jevičová-Franková, Justin Svoboda
Hrají: Kristýna Jevičová-Franková, Justin Svoboda, Václav Špale

Křišťálově čistý příběh ze špinavého města, který vypráví pět koček, dva herci a jeden básník. Zveme vás na dobrodružnou výpravu do ulic a dvorků hamburského přístavu, mezi kočky a kocoury, kteří jsou na první pohled docela obyčejní...
Rodinná loutková inscenace podle knihy Luise Sepúlvedy, která je dojemným a vizuálně silným příběhem o toleranci, přátelství a odpovědnosti, vyprávěným prostřednictvím zvířat, která by mnohdy mohla jít svým chováním člověku příkladem. Silný příběh s pozitivním poselstvím zároveň dovoluje v divadelním zpracování vytvářet obrazy složené z výrazných výtvarných zkratek, symbolů a metafor.

O divadle:
Sdružení Serpens bylo založeno v květnu roku 1995 s cílem překračovat zažité hranice jednotlivých uměleckých oborů a realizovat divadelní, hudební a výtvarné projekty v netradičních prostorách. Již více než deset let využívá prostory libeňské Synagogy pro umělecké projekty na hranici žánrů, jichž se do dnešní chvíle uskutečnilo přes dvě stovky.
K nejvýznamnějším počinům sdružení patřil v roce 2000 multimediální projekt "Archa 2000 - divadlo v pohybu", který vznikl v rámci akce "Praha - evropské město kultury 2000". Sdružení Serpens rozšířilo v roce 2003 svou činnost o představení pro děti a to jak v pražských divadlech, tak za pomoci grantové podpory také v dětských zdravotnických zařízeních.

Délka trvání: 60 minut bez přestávky
Premiéra: 8. prosince 2006
Inscenace je určena pro celou rodinu; není vhodná pro nejmenší děti.

Libreto, režie a hudba: Jiří Adámek
Dramaturgie: Petra Zámečníková
Výprava: Kristýna Täubelová
Hudební spolupráce: Jan Matásek
Hrají: Ilona Semrádová, Kateřina Tichá, Václav Krátký, Jan Matásek, Pavol Smolárik

Volná adaptace povídky Riki-tiki-tavi Rudyarda Kiplinga. Autorem libreta, režie a hudby je Jiří Adámek, který přináší do Minoru originální formu "scénického koncertu" - voicebandovou souhru pěti herců, kteří vyprávějí příběh nejen slovy, ale také zvuky, rytmy, šelesty. Inscenace Z knihy džunglí je určena i nejmenším dětem, svou formou ovšem přesahuje obvyklé parametry divadla pro děti. Cílem tohoto experimentu je nabídnout divákům nový zážitek a rozšířit tak pestrost repertoáru divadla pro rodiny s dětmi. Inscenace získala na letošní Mateřince cenu za režii, za výpravu i za inscenaci.

O divadle:
Ústřední loutkové divadlo bylo zřízeno 27. 9. 1949, získalo prostory bývalého Divadla mladých pionýrů na Senovážném náměstí (původně 1921 - 1945 německá Kleine Bühne) a jeho ředitelem byl jmenován dr. Jan Malík. V dlouhé historii divadla se vystřídala řada loutkářů zvučných jmen a divadlo několikrát změnilo své jméno. V květnu 1999 byla v rámci rekonstrukce Slovanského domu zbourána původní divadelní budova a až v roce 2001 divadlo přesídlilo na novou adresu ve Vodičkově ulici. Byl sestaven nový herecký soubor, většinou z absolventů či studentů KALD DAMU. Pro tvorbu Divadla Minor je charakteristický velký podíl hudby a výtvarna a jeho inscenace jsou zpravidla zacíleny na rodinné publikum. V roce 2001 divadlo navázalo pravidelnou spolupráci s DAMU - tento oboustranně prospěšný projekt by měl zprostředkovat studentům DAMU - budoucím hercům, výtvarníkům a režisérům - praxi v oboru ve spolupráci s profesionálním divadlem a zároveň umožnit divadlu Minor koncepčně rozvíjet kontakty s nejmladší tvůrčí generací. V letech 2002 - 2004 byl uměleckým šéfem Minoru Jan Jirků, jako režisér se zásadním způsobem podílel na vytváření poetiky divadla. Od sezóny 2003/2004 nastoupila jako dramaturgyně a autorka či spoluautorka některých scénářů Petra Zámečníková a od roku 2005 spojil své jméno s divadlem Minor také dramatik a režisér David Drábek, dvojnásobný nositel Ceny Nadace Alfréda Radoka za původní českou hru. V letošním roce se stala kmenovou režisérkou divadla Apolena Vynohradnyková. Součástí divadla je i Malá scéna, kde jsou uváděny experimentální a komorní inscenace. Divadlo už po několikáté hostí festival Přelet nad loutkářským hnízdem.

Délka představení: 50 minut
Premiéra: 11. května 2007
Inscenace je určena pro diváky od 4 let.

Dramatizátor: kolektiv
Režie: Kamil Bělohlávek a kolektiv
Scénografie: Roman Kudláček, Kamil Bělohlávek
Loutky: Kamil Bělohlávek
Kostýmy: Roman Kudláček
Světelné efekty: Roman Kudláček
Hudba: "Dva" - Honza a Bára Kratochvílovi
Hrají: Mirka Venclová, Diana Čičmanová, Roman Kudláček, Bára Kratochvílová, Honza Kratochvíl

Roman vynalezl světelnou vazbu, Honza si koupil Lubštejšnu, Bára má nový saxofon, Kamil s Mirkou byli v Norsku a Dianka se začala otužovat.
LAPOhádky získaly na letošním ročníku festivalu Loutkářská Chrudim ceny za inscenaci, za výtvarnou složku a za hudbu.

O divadle:
Divadlo DNO bylo založeno v roce 2000, od roku 2004 funguje jako občanské sdružení. Počet aktivních členů se pohybuje okolo 20 a vytvořili kolem 20 autorských inscenací. V sezóně 2004/2005 divadlo úzce spolupracovalo i s hradeckým Klicperovým divadlem a s pražskými divadly Minor a Studio Ypsilon. V roce 2006 vznikly v divadle Husa na provázku v Brně ve spolupráci s divadlem DNO inscenace Svůdné J. (březen 2006) a Kabaret GAGA (červen 2006). Divadlo DNO často vystupuje na festivalech doma i v zahraničí a získalo zde řadu prestižních ocenění. Mezi jeho aktivity patří též organizování tzv. tematických výstav, divadelně-hudebně-výtvarných minifestivalů na dané téma. Součástí Divadla DNO je i několik hudebních formací, v roce 2005 soubor vydal CD autorských písní Písničky ode dna. "Divadlo DNO je společenstvím mladých lidí, kteří se rozprchli všude po republice, aby se opět sešli a zjistili, že chtějí i nadále spolu dělat divadlo."

Délka představení: 45 minut
Premiéra: 6. prosince 2006
Inscenace je určena pro diváky od 12 let.